Počátkem minulého měsíce byla bývalá jihokorejská prezidentka, Pak Kun-hje, odsouzena ke 24 letům vězení a byl jí uložen peněžitý trest ve výši 17 milionů dolarů za úplatkářství, vydírání a zneužití pravomoci. Ten samý den, bývalý prezident Jihoafrické republiky, Jacob Zuma, který byl v únoru svou vlastní stranou donucen rezignovat, se objevil u soudu, aby čelil obviněním z obchodu se zbraněmi ve výši 2,5 miliardy dolarů.
Následující den přišla další mimořádná zpráva: Luiz Inácio Lula da Silva, bývalý brazilský prezident a současný favorit předvolebních průzkumů pro říjnové prezidentské volby, si začal odpykávat dvanáctiletý trest odnětí svobody kvůli obvinění z korupce. Lula da Silva je obětí toho, co by se mohlo stát největším korupčním skandálem vůbec. Úplatkářská síť, představovaná brazilským stavebním gigantem Odebrecht, přiměla k vyšetřování orgány ve více než desítkách zemí, od Chile, Kolumbie, Mexika, až po Mozambik.
Je však potřeba vzít na vědomí negativní ekonomické dopady korupce, která je brzdou dlouhodobého hospodářského růstu. Světová banka odhaduje, že úplatky každoročně vysají z globální ekonomiky zhruba 1,5 bilionu dolarů, tedy asi 2 % světového hrubého domácího produktu a desetinásobek hodnoty zámořské rozvojové pomoci. Většina těchto peněz, jak říká banka, směřuje spíše do kapes a zahraničních bankovních účtů elit, než do veřejných investic ve školách, soudech, nemocnicích nebo silnicích, které jsou potřebné k tomu, aby dlouhodobě povzbuzovali ekonomiku. Degradací společenských norem, občanských ctností a právního státu, na němž investice závisí, otřásá korupce základy zdravé ekonomiky.
Pro obyvatele v rozvojovém světě toto však není akademickou diskuzí. Každý den vídají cenu za korupci na vlastní oči: v nízké úrovni veřejných služeb, státních zaměstnancích jezdících v luxusních automobilech, nebo v malých podnicích nucených k nelegálním aktivitám ze strachu, že na ně bude neoprávněně uplatňován zákon. Korupce tedy představuje jakousi regresivní daň. Podle Světové banky utratí chudé rodiny v rozvojových zemích na úplatcích dvakrát více než rodiny s vysokými příjmy.