Většina našich domů je stavěna z cihel, které jsou poté přikryty omítkou. Už Vás někdy napadlo, co by se stalo, kdybychom je nechali prostě koukat? Třeba jen v určitých místech a jen sem tam nějakou. Byl by to docela zajímavý designový prvek. Zajímavé je, že ačkoliv je cihla velice stará, vesnické domy, které byly postaveny do devatenáctého století, jsou většinou kamenné. Stejné je to i se šlechtickými sídly. Zřejmě byl v určitých oblastech kámen jako stavební materiál mnohem dostupnější.
§ Nejstarším cihlám se říká „vepřovice“. Jsou to sušené cihly, se kterými se stavělo už před deseti tisíci lety.
Od starověku jsou tu stavitelům k dispozici cihly pálené.
§ Vyrábějí se z cihlářské hlíny a poté se vypalují ve speciální vypalovací peci.
Každá cihla musí mít přesný rozměr, jinak bychom měli po dostavění domu problém pověsit na zeď třeba jen obraz.Cihla vycházela z jednotky délky – jedné stopy. Pálené cihly mají spoustu využitelných vlastností.
– Dobrá pevnost.
– Nízká hmotnost.
– Skvěle akumulují teplo.
– Kvalitní zvukově izolační schopnosti.
– Dobrá požární odolnost.
– Ekologická nezávadnost.
Zvonivka jako doplněk
Druhou možností ve volbě cihel je ta, které se říká sympatickým názvem – „zvonivka“. Odborníci ji také nazývají ostře pálenou nebo dvakrát pálenou. Jsou to cihly, které se vyrábějí novým způsobem.
· Jsou lisované pod velkým tlakem a vypálené při vysoké teplotě.
· Některé jsou vypálené dvakrát.
Touto technologií získávají trvanlivost, mrazuvzdornost, žáruvzdornost a odolnost proti vlhkosti. Prostě samé dobré vlastnosti. Tyto cihly jsou daleko estetičtější, a proto se hodí právě ke zmíněné dekoraci. Na stavbu celého domu ji odborníci moc nedoporučují. Vlastnosti by sice vyhovovaly, ale stavba by se velice prodražila. Zvonivky jsou totiž mnohonásobně dražší nežli jejich kolegyně – cihly pálené.